Bůh je Dobro, Pravda, Láska, Krása. A tak i Syn Boží je vtělená Pravda, Dobro, Láska a Krása, a přichází spasit lidstvo a svět.
35:34
SVĚDOMÍ ZÁKON A DUCH J.M.Veselý OP 06-10 KRÁSA ZACHRÁNÍ SVĚT Krása zachrání svět. Jsou to slova M. F. Dostojevského, ale mají kořeny ve zdravé lidskosti. Podle Aristotela krása musí být «skutečná, pravdivá, dobrá a viděna musí se líbit,- libost, líbivost ji činí příjemnou, přijatelnou,- a přijatá dává štěstí, oblažuje, činí nás blaženými. Dostojevskému se přičítá i výrok: „A nejvyšší Krása je Kristus“. V tomtéž smyslu říká Andělský Učitel, že «milost Boží neničí lidskou přirozenost, nýbrž ji zdokonaluješ. Kristus však vítězí ukřižovaný z lásky pro lidské štěstí. Na cestě ke Kristu bude duše stále víc žíznit po kříži, aby se podobala své ukřižované lásce a prožívala i rozdávala své křižované štěstí: «Přistupte ke mně, kdo po mně toužíte, a nasyťte se mými plody. Vždyť vzpomínka na mě je sladší než med, a mít mě je nad plástev medu. Kdo mě požívají, tím více lační, a kdo mě pijí, ještě víc žízní. Kdo mě poslouchá, nebude zklamán, a kdo o mě usiluje …Více
Výtečně strukturálně členité podání života světce tak, že se dobře odráží jeho hrdinství proti temně podanému pozadí, kde se světec jeví v křivém zrcadle vládce světa a jemu podléhajících bloudících mas.
Je nesmírně přínosné, že svatý se zde nepředstavuje jako od narození pořád vzorný a příkladný, ale jako docela chybující, ale v konfrontaci se světem, pro něhož je světec úplný poděs a cvok. Jenže on se z Boží milosti stává svatým.