Soukromá komunitní škola hledá učitele
Soukromá komunitní škola v Brně hledá katolické učitele/učitelky I. a II. stupně ZŠ pro výuku na školní rok 2024/25. Výuka vybraných předmětů probíhá 1-2x týdně v Brně v malých skupinách. Nabízí práci na plný úvazek, zkrácený pracovní poměr či dohodu dle potřeby učitelů. Očekává tvořivý přístup k výuce, online konzultace dětí na individuálním vzdělávání, spolupráci s rodinami a podporu katolického ducha vzdělávání.
Kontakt: kontakt@matersapientiae.cz
Pouť na Maria Rast 2024
_03.jpg)
Letošní tradiční pouť na Maria Rast am Stein k Panně Marii, Matce Milosti, se uskuteční 8. června.
Pouť začne v 10:30 na vyšebrodském náměstí u kříže u kostela sv. Bartoloměje, odkud věřící vyrazí na křížovou cestu vedoucí na Maria Rast. Po ní bude v kapličce následovat Mše svatá (začátek cca 11:30). Po Mši svaté se pomodlíme loretánské litanie ve vedlejší obrazárně.
Po Mši svaté a litaniích by mělo přijít na řadu posezení, dle počasí buďto přímo na místě spojené s opékáním špekáčků, nebo v seminární místnosti vyšebrodského kláštera s občerstvením. Uvažujeme ještě, že bychom poté uspořádali pro zájemce menší koncert s hudebníky z řad poutníků, takže kdo se může dostavit i s nástrojem a zahrát, bude oslavován a vítán obzvlášť vřele.
Úvahy k novéně k Panně Marii Guadalupské 2-4
Druhá úvaha
Při prvním zjevení svatému Juanu Diegovi se Panna Maria představila jako Matka Boží a matka naše. Tato slova jsou stejně útěšná a inspirující dnes jako před pěti sty lety: „Mám čest být tvou soucitnou matkou, tvou i všech lidí, kteří společně žijí v této zemi, a také všech ostatních, rozličných lidských kmenů; těch, kdo mě milují, těch, kteří ke mně volají, těch, kdo mi důvěřují.“
Jako katolíci říkáme často, že Maria je naše Matka. Nazýváme ji svou blahoslavenou Matkou – možná tak často, že občas ztrácíme ze zřetele, jak neobyčejnou věc pronášíme. Maria, vždy panenská Matka Boží, je naší matkou: rozjímej dnes co nejhlouběji o krásných důsledcích tohoto výroku.
Pochop v srdci, že je tvou matkou. Věz nade všecku pochybnost, že její mateřská péče o tebe je reálná. Uznej, že chce pro tebe to nejlepší – a že nic si nepřeje víc než přivést tě k důvěrnějšímu vztahu se svým božským Synem, který se skrze její božské mateřství stal naším bratrem. Pochop, že to, že Bůh nám seslal Marii jako matku a Prostřednici všech milostí, je známka neprobádatelných hlubin Boží lásky k nám.
Pros v těchto dnech Marii výslovně o přímluvu, aby ti vyprosila dobré a svaté věci, po nichž toužíš, a aby tě to, po čem toužíš, přivádělo ještě blíže k Božímu plánu pro tebe.
Petice proti ideologizaci nových Rámcových vzdělávacích programů
Upozorňuji na internetovou peticci proti ideologizaci nových RVP. Já jsem ji již podepsal a všem čtenářům vřele doporučuji totéž. Postavme se proti Bekově progresivistické agendě.
Ignác Pospíšil
Mezinárodní kampaň za úplnou svobodu tradiční liturgie
Být v roce 2024 katolíkem není jednoduché. Masivní dechristianizace Západu pokračuje v takové míře, že se zdá, že katolictví mizí z veřejného prostoru. Jinde nepřestává růst počet křesťanů pronásledovaných za svou víru. Církev se navíc zdá být postižena vnitřní krizí, která se projevuje ústupem od praktikování víry, úbytkem kněžských a řeholních povolání, snižováním počtu udělených svátostí a dokonce sváry mezi kněžími, biskupy či kardinály, které by byly v minulosti nemyslitelné. K prvkům, které mohou přispět k vnitřní obrodě Církve a k obnově její misijní horlivosti patří především důstojné a svaté slavení její liturgie, jemuž může mocně napomáhat příklad a přítomnost tradiční římské liturgie.
Přes všechny pokusy docílit toho, aby zmizela, zejména za současného pontifikátu, tato mše svatá nadále žije, šíří se a posvěcuje křesťanský lid, který k ní má přístup. Nese evidentní plody zbožnosti a nárůstu povolání a konverzí. Přitahuje mladé lidi, je zdrojem mnoha vzkvétajících děl, zejména ve školství, a doprovází ji solidní katecheze. Nikdo nemůže popřít, že je nástrojem zachování a předávání víry a náboženské praxe v prostředí, kde víra slábne a věřící odcházejí. Tato mše svatá se díky svému úctyhodnému stáří může také chlubit tím, že posvěcovala duše po staletí. Mezi jinými živými silami, které se v Církvi dosud projevují, ta, jež představuje tento bohoslužebný život, přitahuje pozornost svou strukturou, kterou jí dává nepřerušený lex orandi.
Vyšebrodský klášter hledá zaměstnance
Vyšebrodský klášter hledá zaměstnance. K dispozici jsou tři místa – jedno stálé (kuchař v klášterní kuchyni) a dvě sezóní pro letošní sezónu květen-září (jednak pokladnice a organizátorka prohlídek v jedné osobě, jednak pracovnici do klášterní kavárny). Podrobnosti ZDE.
Aktualizace: Místo pracovnice do klášterní kavárny je již obsazeno.
Zločin tiché modlitby
Byly doby, kdy jsme si mysleli, že některé svobody jsou v našem civilizačním okruhu vybojovány jednou pro vždy, třeba svoboda projevu nebo vyznání, ale to jsme byli naivní a nechápali, že svoboda není samozřejmost, že je třeba o ni v každé generaci svést nový zápas. Jedním z testovacích polygonů svobod se stala v posledních letech Velká Británie.
A to prosím nechci psát o skotském zákazu hate speech, tomu se věnují jiní, a je dobře, že ho podrobují kritice, protože potírání nenávistných projevů je trojský kůň cenzury.
Mě zaujalo něco jiného: postáváním na chodníku si na britských ostrovech koledujete o zatčení. Protože kriminálního jednání se podle britské policie nedopustíte už jen slovně, ale také myšlenkou.
Význam změn v liturgii Svatého týdne z roku 1955
Portál OnePeterFive se v nedávné době v několika článcích pokusil o sondu do krize Církve v době před druhým vatikánským koncilem a o zkoumání kořenů mnoha problémů na koncilu i po něm, které sahají až do 19. století. Články zdůrazňovaly boj s klerikalismem 19. století (https://onepeterfive.com/what-is-the-false-spirit-of-vatican-one/ ) pomocí nauky o dvou mečích (https://onepeterfive.com/category/two-swords/) a odporování hyperüberultramontanismu (https://onepeterfive.com/category/ultramontanism-spirit-of-vatican-i/) – což je jen odrůda klerikalismu – tradiční naukou o papežství. Katastrofa Novus ordo je výsledkem toho, co se dělo před druhým vatikánským koncilem. To je důvod, proč na liturgii Svatého týdne před rokem 1955 záleží.
Dr. Kwasniewski ve svém novém monumentálním díle o římském ritu (The Once and Future of the Roman Rite: Returning to the Traditional Latin Liturgy after Seventy Years of Exile) shrnuje léta svého zaníceného liturgického výzkumu takto:
„Katolíci hledající tradici už několik desetiletí upřednostňují návrat k Missale romanum z roku 1962 a s ním spojeným liturgickým knihám z doby před lavinou změn, které následovaly po koncilu. Tyto liturgické knihy však spadají přímo doprostřed období zrychlujících se mutací, které již předtím tvrdě udeřily na jádro tridentského dědictví: nová velikonoční vigilie v roce 1951, nový Svatý týden v roce 1955, nové rubriky z roku 1960 a tak dále. To všechno byly prozatímní projekty připravující „totální rekonstrukci“ neboli instauratio magna (použijeme-li sousloví filosofa Francise Bacona), k níž došlo v deseti letech po vydání [koncilové konstituce o liturgii] Sacrosanctum Concilium z roku 1963. V době chaosu byl misál z roku 1962 ,pevnou skálouʼ, jak ho kdysi nazval Michael Davies, ale také ostrovem, na němž není možno kempovat nastálo.“
Kardinál Sarah je „velmi hrdý“ na africké biskupy za to, že odmítli žehnání homosexuálním dvojicím
Kardinál Robert Sarah, bývalý prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, řekl, že je velmi hrdý na to, že afričtí biskupové naprosto odmítli kontroverzní vatikánský dokument Fiducia supplicans, který navrhuje kněžská požehnání párům v neregulérních situacích a homosexuálním dvojicím.
„Myslím, že Fiducia supplicans se setkala s reakcí afrických biskupů – velice jasnou,“ uvedl Sarah. Zdůraznil, že dokument nemá žádnou oporu v Písmu, a pokračoval: „A nejen afričtí biskupové, ale i mnozí v Evropě, v Kazachstánu, v Polsku ho odmítli, protože nemá žádný biblický ani teologický základ.“
„Byl jsem velmi hrdý, když jsem se dozvěděl, že afričtí biskupové tento text naprosto odmítli, i mnoho dalších, dokonce v Brazílii, a tak mi připadá nemožné ho akceptovat,“ uzavřel kardinál Sarah. Tyto komentáře pronesl 23. února na Východoafrické katolické univerzitě v Nairobi v rámci sekce otázek a odpovědí na teologickém sympóziu. Cílem konference, kterou pořádala katedra dogmatiky, bylo objasnit Kristovo misijní poslání v náboženském, kulturním a společenském kontextu dnešní Afriky. Sarah, věrný obhájce katolického pravověří v nauce i ve svátostné disciplíně, byl hlavním řečníkem. Sympózium přilákalo v průběhu dvou dnů nejméně 700 účastníků. Mnohé z nich sem z celé východní Afriky přivedla přítomnost kardinála Saraha a arcibiskupů z Nairobi a Kisumu.
Úvod k novéně
Začínáme devítiměsíční novénu k Panně Marii Guadalupské.
Panna Maria Guadalupská se poprvé zjevila svatému Juanu Diegovi v sobotu 9. prosince 1531 ráno těsně před svítáním. Třebaže Juan Diego bydlel v Cuauhtitlánu, jeho duchovním domovem bylo Tlatelolco, místo, kde byl pokřtěn a kde se dále vzdělával v katolické víře. Panna Maria poctila svým zjevením a vybrala si za posla prostého křesťana, který se snažil prohloubit si poznání víry tím, že se dával poučovat knězem, v němž poznával obraz Krista žijícího pro nás v Církvi.
Když k němu Panna Maria začala hovořit, ihned prohlásila pravdu o tom, kdo je, o svém vztahu k Bohu, o tom, že je Matkou vtěleného Boha Syna, a o svém vztahu ke všem křesťanům. Řekla: „Věz, věz s jistotou, můj nejdražší a nejmladší synu, že já jsem vskutku vždy dokonalá, svatá Panna Maria, která má čest být Matkou jediného pravého Boha, pro něhož všichni žijeme, Stvořitele lidí, Pána všeho, co je kolem nás, a všeho, co je nám blízké, Pána nebe, Pána země“ (Nican Mopohua, č. 26).
Pro Pannu Marii je v jejím vztahu k Juanu Diegovi, jenž s ní měl spolupracovat jako její posel, na prvním místě pravda o tom, že je panenskou Matkou vtěleného Boha Syna, který je Králem nebe a země a který jediný je naší spásou.
Prvním poučením, které nám dává Panna Maria Guadalupská, aby nás připravila na dnešní vážnou krizi, je neoddělitelná jednota pravdy a lásky. Nemůžeme skutečně milovat druhého člověka, pokud ignorujeme či zrazujeme pravdu, která musí formovat každý vztah. Základním přístupem ke krizi rodiny, společnosti i Církve je znát pravdu a s láskou ji praktikovat.
Raymond Leo kardinál Burke
